Podobně jako násilné chování bývá touha po přisvojení si cizích hodnot motivována egoistickou osobností, jež touží po vlastním uspokojení i za cenu poškozovaní druhých. Opět se nemusí jednat pouze o krádeže ve fyzické podobě. Tato tendence se totiž nevyhýbá ani oblasti duševní. Lidé tak jsou schopni přisvojovat si cizí myšlenky a nápady, těžit z tvůrčích schopností druhých nebo se chovat jako cizopasníci v prostoru, který jim nebyl určen. Také citové vydírání, vynucování si náklonnosti, tendence manipulovat druhými, nemístná zvědavost patří do podobné kategorie.
Jedním z nejtěžších prohřešků v naznačeném směru je přisvojování si druhé osoby. Druhý člověk nikdy nemůže představovat naše vlastnictví, neboť byl stvořen jako svobodná individualita. Na této skutečnosti nemění nic ani různé příbuzenské, přátelské či jiné vztahy. Nerespektujeme-li druhého člověka a jeho práva na svobodný projev, dopouštíme se něčeho, co lze označit za svatokrádež.
Vnitřní svoboda, autoři: Marie Mihulová, Milan Svoboda, nakl. Santal, r. 2007, druhé vydání, ISBN 978-80-85965-54-4
Žádné komentáře:
Okomentovat