středa 18. dubna 2012

Cena a hodnota

Tyto dva pojmy mě zaujaly v jednom článku. Jsou přesné, krásné dva výrazy pro dvě rozdílné oblasti. Cena je byznispojem jak vyšitý, hlavně pak obchodní. Skloňuje se ve všech pádech, poměr cena kvalita, každá cena má svého kupce - to trochu parafrázuji, všechno má svou cenu a tak dál, ale hodnota? Možná je hodnota něčím ryze nepraktickým, ale určitě něčím, bez čeho by byl náš život tak trochu kybernetický. Mohli bychom pak třeba zrušit jazyk a ukazovat si jen čísla.  Hodnota se dá vyjádřit tolika způsoby všech možných nuancí. Někdy je to věta, někdy je hodnota patrná z vyprávění. Co třeba věta spisovatele Lustiga, že slušnost se nedá naspořit, nebo mě jednou uchvátila odpověď českého herce a architekta, že má rád různobarevné děti, jinými slovy, že děti jsou pro něj vždy děti bez ohledu na barvu kůže. Jakou cenu může mít pár slov?, možná žádnou, ale hodnotu určitě nevyčíslitelnou. Poslední dobou, když nemůžu něco najít, jako třeba dneska klíče, vzpomenu si na Jindřicha a přemýšlím, jestli je "nesezřala" naše želva a jakou formu výslechu použít, aby se přiznala. Možná nerozumíte, ale jeho vtipná poznámka na podobné téma,  mě tak rozesmála a pokaždé trochu toho smíchu přinese. Smích a dobrá nálada je určitě něco, co nevyčíslitelnou hodnotu má a bez čeho se žít dá jen velmi špatně. Podobně je to i s některými věcmi, prostě je neradi půjčujeme nebo vůbec nepůjčujeme. Mají pro más určitou hodnotu. Kdo z pánů rád půjčuje svoje auto? A o co jde, dyť aut je na trhu tolik, je pojištěný a tak dál, a přesto...Skoro každý má určitě něco, o co se nechce dělit. Ne pro svou lakotnost, vždyť nemusí jít ani o nic drahého z pohledu ceny, ale pro majitele to má svou specifickou hodnotu, která je nenahraditelná. Podobně nám může chybět konkrétní člověk i v případě, že jsme obklopeni davem známých. Myslíme na zvláštní kombinaci ingrediencí, z které je "uplácán" a jejíž hodnota je těžko popsatelná a těžko vyčíslitelná. Možná tím, že si uvědomujeme skrz drobnosti naše hodnoty, jakoby cítíme vlastní životní kotvy nebo kořeny...
Jaroslava Pírková, 15. srpen 2011

Žádné komentáře:

Okomentovat